Jdi na obsah Jdi na menu
 


z knihy: Lhovice zajímavosti a obrázky z historie obce, 2001.
(nově doplněné informace)


Okolní lesy

 


Tuhošť
Vrch Tuhošť, význačný již svým jménem, se vypíná nad švihovskou kotlinou. Byť svou výškou 601,1 m nedosahuje výšky svých mohutných sousedů (Bělče, Řičeje a Doubravy), vyniká nad ně ostrostí svých tvarů. Jeho temeno je korunováno opevněním z dob prahistorických. Z hradiště zůstaly jen skrovné zbytky. A to asi troje valy. V prodlení času zmizela stará župa tuhošťská jako středisko této krajiny.Tuhošť val
Tuhošť vydal archeologickým badatelům nálezy z doby bronzové a starší železné. R. 1869 tu byly nalezeny předměty z bronzu - hrot, kosa, nůž. R.1879 bylo nalezeno 11 velikých bronzových náramků s rytými ozdobami.
V průzkumu mohyl pak bylo pokračováno v r. 1885 1886. Při dvoře Vodoteči mezi Červeným Poříčím a Lhovicemi na mírném svahu severního výběžku Tuhoště " v pohanských hrobech " byly otevřeny 3 mohyly. V nich byly nalezeny různé předměty bronzové, železné i zlaté.
Tuhošť má podobu vyhaslé sopky.  Hradiště Tuhošť-Lhovice navštívil v r. 1888 také Josef Szombathy. Lid z blízkých vesnic si vyprávěl, že v Tuhošti uvnitř bývá slyšeti zvláštní hučení neb dunění. S pojmenováním Tuhošť se můžeme na západu Čech setkat u : Švihova, město Domažlice si přikládá původní název Tuhošť, mezi Bořicemi a Nevolicemi. Slovo tuhoš či tuhošť značilo našim slovanských předkům každé tuhé nad jiné schopnější místo vhodné k vojenské obraně. Eugen Černín a Dr. Jičínský kladli bojiště Sama s Franky na Tuhošť u Švihova. Tyto domněnky byly později vyvráceny.

Bohužel v okolí hradiště občas vyhledávají "amatérští hledači pokladů". Při výkopech, kdy případné vykopané předměty skončí kdoví kde, se nenávratně ztratí indicie o způsobu uložení předmětu. Nelze pak vyvodit žádné další údaje jako stáří, důvod uložení atd.
Záběry hradiště a rostlinstvo Tuhoště jsou zachyceny ve 2. díle dvoudílného videodokumentu o Lhovicích (2008).

Louku pod kopcem využívají rogalisté.

http://www.denik.cz/z_domova/video-rogalistka-skoncila-na-borovici20080511.html

https://mapy.cz/fotografie?x=13.2363063&y=49.4755776&z=17&source=foto&id=1518458 Běleč

Tuhošť: https://mapy.cz/fotografie?x=13.2601323&y=49.4934191&z=18&gallery=1&source=foto&id=492046

O bitvě pod Tuhoštěm

(pověst, zdroj: Z šera minulosti, J. Biskup, 1936)

Roztroušeni žili staří Čechové po všech končinách vlasti. Žili klidně ve svých dědinách, rozložených při vodách a na krajích pralesů, kde měli jistou obranu nejen proti zvěři, ale i proti vpádu nepřátel.Často vtrhly do země nepřátelské oddíly sousedních Franků, aby ničily jejich osady a odvážely si kořist do svých domovů.Ale nejen Frankové, také Durynkové a později Avaři plenili jejich zemi. V té době se již počaly kmeny Čechů sdružovati, aby snáze odolaly přesile nepřátel a uhájily si nabyté země.Tehdy přišel do vlasti naší francký kupec Sámo za obchodem. Čechové poznali v něm muže neobyčejně statečného a když se i v boji vyznamenal, zvolili si jej za vůdce a svého vladaře.V době, kdy v říši Francké vládl mocný král Dagobert, Čechové již se natolik sjednotili, že jejich statečnost začala se nelíbiti sousedním kmenům, zejména samotnému Dagobertovi.Ten povšimnuv si neobyčejné síly svých sousedů, vypravil se hlubokými pralesy šumavskými, aby s ozbrojeným svým vojskem napadl české kmeny a přinutil je k poddanosti.Dlouho trval jejich přechod pralesem, neschůdnými cestami a bažinami, až dospěli do otevřené krajiny, kde se již počala houfovati česká vojska, když jim strážcové hranic dali znamení o příchodu nepřítele do země.Vojsko, shromážděné na vrchu Togastiberku (jindy také zvaném Vogastiberku, nynějším vrchu Tuhošti u Švihova) zřídilo záseky, připravilo balvany i oštěpy a když nepřátelé přitáhli k hoře, připravilo jim zdrcující porážku, že nestačili ani ze země utíkati.Po vítězství sešli se Čechové na posvátná místa, aby vzdali poctu bohům za to, že jim dali nad tak silným nepřítelem zvítěziti.Klidně usínali Čechové ve svých domovech, uchráněných před rozpínavostí svých sousedních národů. Tito se již neodvážili vtrhnouti do země, vědouce o silném vůdci Čechů, který jim dovedl způsobiti takovou porážku.Samo ještě dlouho řídil správu země, a teprve jeho smrtí poznali Čechové, jak výtečného vůdce ztratili. Upadli do svých klidných dob, aby se věnovali orbě a lovu a teprve, když se nepřítel zase hlásil, začali se znovu sjednocovati, aby si svých krajů uhájili.

Další:http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Lhovice%20-%20Tuhost

 Tuhošť památka: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=37401/4-3104


Stramchý
Hora Stramchý, někdy též zvaná Stramchyně či Stramchýn má svůj nejvyšší bod ve výšce 542,3 m.Temný masiv této hory tvoří jakousi vstupní bránu předhůří Šumavy. Na vrcholu Stramchý se říká „U Panáče“. Stávala tam kdysi prý jakási socha, podobná oněm na zdi kolem zámecké zahrady v Červeném Poříčí. Lid tvrdil, že se pod ní nalézají zbraně. Kopáním r. 1888 se na nic nepřišlo. Ze sochy zbyl jen podstavec, ale ani ten už zde není. Na vrcholu se nachází státem chráněný triangulační bod. Sloupek této značky nese datum 1938. StramchýAsi 115 m jihovýchodně od tohoto bodu stojí žulový pomníček. Nese nápis: ČRS 1918 - 1928 a je volně postaven na návrší kamenů. V okolí se nacházejí převážně buky. Jejich kmeny jsou poznamenány vyrytými monogramy.
Německé hospodařaní v lesích za II. světové války bylo vandalské. Těžila se zde smola. Borové stromy se nařezávaly. Pod každým řezem byl v drátěném oku zavěšen hrneček, aby do něho nepadalo jehličí a kůra. Po několika dnech se les prošel a pryskyřice se přelila. Plné sudy se odvážely na nádraží do Švihova. Odtud byly posílány do továren na pryžové zboží.
Tyto borovice jsou již dávno pokáceny. Zub času zapracoval. Zmizela i rozhledna, která stála u vrcholu (ještě okolo r. 1955). Po rozorání mezí a polních cest nezůstala k lesu od Lhovic žádná vhodná přístupová cesta. Tento les je tedy navštěvován jen zřídka.

Hrad Roupov má ve skále vytesanou, posud asi 38 m hlubokou studnu. O ní dí se v starém popise: „Jest tu pod kamennými oblouky ve vnitřním dvoře výborná, na vodu bohatá studně, ve kteréž se zdravá, čistá voda nachází, pro niž lidé z daleka přicházejí, chtíce ji ráno píti pro své zdraví. Studně tato jest hluboká, že podobné hloubky neslýcháno, kamením dobře vyzděna, v hloubi své však v holé skále pracně a nákladně, jako by po vrstvách, vytesána. Vypravuje se též, že kdysi do ní kachnu pustili, jež potom půl míle neb hodinu cesty dále až na silnici z Poříčí k Borovu pod horou Stramchý vyplavala. Prý k tomu místu pod zemí mezi skalami a ve vodě plavala nebo lezla. Díra, kudy vyšla, ještě po pramenění vody se poznává; před lety však pramen ten mnohem silněji proudil, nežli nyní.“

Zdroj: A. Sesláček Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl IX.

 


Stříbrnice
Tento les je z lesů, které obklopují vesnici Lhovice svou plochou největší. Samotná Stříbrnice má výškový bod 539,9 m. "Švihovští páni" se dotýkali také životně dolování rudy. Pan Půta "stavitel" hledal stříbro na Stříbrnici u Lhovic.
V krajních lesních částech Stříbrnice jsou skrovné stopy (jámy se zbytky betonu, betonová drť, zbytky betonu s otisky armatur) po pevnostech lehkého opevnění Československé republiky z roku 1936. Jedná se o úsek VIII.b Staňkov – jih. Pravděpodobně úsek začínal objektem č.61 severovýchodně od Poděvus . Odtud pomyslná čára objektů pokračuje zhruba východním směrem až po návrší severně od Ježov. Na Ostrém Vrchu (západně od Lhovic) se nalézá největší dochovaný zbytek tohoto úseku. Jedná se o odstřelenou stropnici . V tomto prostoru byla obrana zesílena četnými pevnůstkami posazenými do týlu, tvořící jakýsi druhý sled. Úsek potom pokračuje okrajem lesa Ve Spáleném a pod Stříbrnicí. Severně od Lhovic přecházela pevnostní linie silnici a pokračovala pod Stramchým. Nedaleko Č. Poříčí překročila údolí Úhlavy s důležitou železniční tratí a končila pravděpodobně objektem č. 93 severozápadně od Vlčí. Všechny tyto objekty byly během začínající II. světové války zničeny. Jediný dochovaný objekt z celého širšího okolí se nachází pod hřištěm v obci Ježovy. Pochází ovšem z nedokončeného stavebního úseku 175 Ježovy.

 

rozcestí Stříbrnice U obrázku (U Černého kříže)
Zajímavým místem je rozcestí "U Obrázku". Nachází se asi 2km od konce vsi. Cesta v "Průhonech" z prvu strmě stoupá do kopce, pak mírně a závěrečná rovinka ústí na rozcestí. Křižují se zde lesní cesty na Lhovice, Ježovy, Biřkov a Vřeskovice. Podle starých map se původně místu říkalo "U Kříže" (U Černého kříže). Traduje se, že se za bouřky pod stromem schoval nějaký člověk. Do stromu udeřilo a dotyčné osobě si nic nestalo. Na počest této události tam byl umístěn sv. obrázek. Později, když se okolní stromy v lese kácely, byl tento ponechán. V současné době je na borovici sv. obrázek, 2 kříže a směrovky s názvy obcí.

 

 

 

Asi 15 minut cesty odsud (výchozí směr na Ježovy) se nachází místo zvané „U chaloupky“. původní chaloupka StříbrniceStál zde dřevorubecký srub o rozměrech 4 x 3 metry s výškou 2,6 m. Srub sloužil lesním dělníkům k odpočinku nebo se zde mohli schovat při nepřízni počasí. Před vánocemi v roce 2002 se zde jeden stojící strom sklonil před náporem větru, na Obrazekchaloupku padl a zničil ji.

 

 

V r. 2004 byly vybudovány nově základy. V r.2008 byla postavena  nová stavba.

 


Na hřebeni horském nad Lhovicemi se nacházely lázně Stříbrnice. Ty se v r. 1881 staly majetkem panství Koruno-poříčského (Červené Poříčí), číslem patřily do Vřeskovic. Do lázní vedla také cesta od Lhovic. Vedla lesem a byla dlážděná. V současné době je porostlá mechem a místy zarostlá borovicemi. Po cestě jezdívali páni v kočárech. V lázních se léčívalo srdce či žaludeční problémy, panstvo si sem jezdívalo odpočinout. Později se z lázní stala hájovna, dnes je stavení v soukromých rukou. Tento prostor je v mapách označen Hůrka.
Podrobnější informace si lze přečíst ve vlastivědném sborníku jižního Plzeňska : Pod Zelenou Horou č.3/2006 str. 25 - 27. Na str.5 je mapa z r. 1832, kde jsou lázně zakresleny (Silberling Bad).

 

Švihovské hvozdy:

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000103290

 

http://jajajslsl.rajce.idnes.cz/Tuhost_-_EVROPSKY_VYZNAMNA_LOKALITA_-_letni_vychazka/

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

paraglide

(pavel, 5. 5. 2008 14:59)

Pokud vane vítr přímo od východu, míříme většinou k obci Švihov, proslavené unikátním vodním hradem. Nenápadný nevelký svah s převýšením 55m leží na úpatí kopce Tuhošť kousek od Švihova , nabízí velmi snadné starty i přistání, je vhodný i jako školní terén. Startuje se pod hranou lesa na rozlehlé, příjemně skloněné louce bez keřů či jiných překážek. Při vhodné síle větru (cca 5m/s) lze dlouhé minuty nad loukou svahovat. Po nabrání výšky můžete zamířit nad nasluněný les táhnoucí se až na vrchol kopce a plně vychutnávat termiku. Omezení zde totiž není téměř žádné, nejbližší aeroklubové letiště v Klatovech je dostatečně daleko. Jedinou nepříjemností tak zůstává fakt,že trávu na louce majitel seká jen dvakrát za sezónu, dorůstá tedy úctyhodné výšky a znemožňuje pak rozběh i přistání. Na jeho pozemku jsme hosty, právem očekává že mu úrodu nezválíme!
Přistává se přímo v dolní části louky, v případě nouze není problém najít vhodnou plochu v širokém otevřeném předpolí.
Přístup: výpadovkou z Plzně na Klatovy, za Červeným Poříčím, těsně před Švihovem na křižovatce u hospody „U Lišků“ odbočíte ostře doprava na Lhovice. Až do Lhovic ale nedojedete, před obcí na levé straně silnice stojí osamocený dům, kolem kterého odbočíte doleva na polní cestu.Po ní dojedete až k přistání. Parkuje se v dolní části louky, ne na příjezdové cestě – tam totiž občas jezdí traktory.